23.2.2015 Levné teplo nebývá většinou zadarmo..

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR (st 19. 11. 2014 - Postřehy a analýzy )

Tisková informace ze dne 19. listopadu 2014: V poslední době jsou bytová družstva i ostatní vlastníci bytových objektů často oslovováni nabídkami firem, které lákají na zaručeně levnější způsoby vytápění a odpojení od tepláren. Cena tepla z domovní plynové kotelny se například u takových nabídek pohybuje zpravidla o 100 Kč/GJ níže pod cenou teplárny, což je částka, která se dobře pamatuje.

 Většinou jde ovšem o úsporu fiktivní a na vině bývá " chyba" výpočtu. Zajímavé je, že zatímco u řady běžného zboží budí překvapivě nízká cena automaticky podezření, že něco bylo ošizeno, v případě cen tepla jsou lidé až neuvěřitelně důvěřiví. A když už někdo i zapochybuje, jak může být teplo najednou tak levné, nechá se mnohdy přesvědčit naučenými argumenty dodavatelských firem. Ke "snížení" ceny může přispět i instalace levnějšího zdroje s nedostatečným výkonem kotle i tepelného čerpadla. V teplé zimě, jako byla a je zatím i ta letošní, se nic nepozná, ale stačí chladnější zima a poddimenzovaný zdroj "nestíhá" topit, natož ohřívat vodu. Posílení zdroje, to jsou další náklady, s nimiž se nepočítalo. Nejpropracovanější systém postavený na pečlivě namíchaném koktejlu účelových argumentů, polopravd a lží mají někteří dodavatelé tepelných čerpadel, jejichž aktivity se vyrovnají praktikám "šmejdů". Jimi prezentovaná nabídka ceny 300 Kč za 1 GJ tepla totiž obsahuje jen náklady na elektřinu pro kompresor tepelného čerpadla. Pokud do ceny tepla u tepelného čerpadla započteme všechny investiční i provozní náklady, servis, údržbu a spotřebu elektřiny celé topné soustavy v domě, tedy všechny náklady spojené s výrobou tepla, jak je známe i z kalkulace ceny dálkového tepla, pak se bude konečná cena tepla z tepelného čerpadla blížit hranici 700 Kč/GJ. Pro porovnání letošní průměrná cena tepla z uhelných tepláren je 545 Kč/GJ a z ostatních, zejména plynových zdrojů, je 625 Kč/GJ s DPH. Na základě těchto zmanipulovaných výpočtů pak dodavatelé tepelných čerpadel slibují bytovým domům až milionové úspory. V řadě případů si však domácnosti naopak za teplo připlatí i několik tisíc ročně. Část těchto plateb je však "rozředěna" do položek správy domu, takže nejsou vidět a nejsou spojovány s vytápěním.

Dalším oblíbeným trikem některých prodejců tepelných čerpadel je výpočet spotřeby elektřiny podle jmenovitého topného faktoru. Jmenovitý topný faktor 4 se však v provozu snižuje na reálný průměrný sezonní topný faktor 2 až 2,5, což ale znamená až dvojnásobnou spotřebu elektřiny na jednotku dodaného tepla. Dodavatelé kotlů zase účelově zapomínají na náklady při zřizování nových kotelen a během jejich provozu, ale i na náklady na zákonem dané požadavky na revize, kontroly a odborné prohlídky. Zamlčovány jsou i nutné kvalifikační předpoklady obsluhy a už vůbec se nemluví o právní odpovědnosti nových provozovatelů. Shrnuto a podtrženo někteří dodavatelé tepelných čerpadel a kotlů do nákladů na výrobu tepla zahrnují pouze to, co se jim hodí, a zdaleka ne vše, co odběratelé skutečně pro zajištění dodávky tepla a teplé vody zaplatí. Někteří jdou tak daleko, že uvádějí i  nepravdivé informace o dodávce, spotřebě a cenách tepla z tepláren.

Co doporučit těm, kteří mají pocit, že odpojením od teplárny ušetří peníze i starosti? Rozhodně by neměli slepě věřit tomu, co jim prodejce kotle nebo tepleného čerpadla tvrdí, to je základní krok. Řada lidí se samozřejmě v problematice vytápění nevyzná, pak je vhodné se poradit s nezávislým odborníkem, který triky dodavatelů snadno prohlédne. Pozor ale na "nezávislé" odborníky, které doporučí sama dodavatelská firma, obvykle s nimi má podepsanou smlouvu. Rozhodně nelze nic zkazit ani tím, že se poradí se stávajícím dodavatelem tepla. Nejhorší, co se jim může stát, je, že si vyjednají nižší cenu tepla. Obecně lze doporučit nejprve provedení úsporných opatření a snížení spotřeby tepla na ekonomicky optimální úroveň, teprve potom má smysl se zabývat změnou způsobu vytápění. Pokud je napřed provedena výměna zdroje, pak se po rekonstrukci obálky domu a snížení spotřeby obvykle zjistí, že je zbytečně předimenzovaný a je potřeba ho vyměnit. Každý odběratel tepla by před rozhodnutím, že bude investovat do nového způsobu vytápění, měl důkladně posoudit nejen všechny ekonomické i technické aspekty, ale především si ověřit, zda tento krok pro něho bude skutečně výhodný. Zkušenost ukazuje, že se nevyplácí spoléhat se jen na výpočty prodejců.

Podrobné informace o problémech, které budou muset řešit Ti, co se chtějí odpojit od teplárny: Co Vás čeká při odpojení, aneb co za Vás zatím zajišťuje teplárna. Povinnosti při odpojování od soustav zásobování teplem. Při úvahách o odpojení od tepláren a zřízení vlastní kotelny se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí, kontrol, odborných prohlídek a nutných kvalifikačních předpokladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní odpovědnost nových provozovatelů. Proto zde uvádíme základní podmínky, které je nutné zajistit při montáži a provozu těchto zařízení:

Montáž zařízení:

Kvalifikace - firma musí mít oprávnění k montáži plynových zařízení a její pracovníci osvědčení od Technické inspekce České republiky (TIČR - Vyhláška č. 21/1979 Sb.)

Revize, zkoušky, kontroly, odborné prohlídky odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. a NV č. 101/2005 Sb. u kotelen je-li výkon jednoho kotle větší než 50 kW nebo součet všech kotlů větší než 100 kW.

Výchozí revizi plynového zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. ač. 85/1978 Sb. výchozí revizi TNS dle vyhl. č. 18/1978 Sb. a ČSN 69 0012.

Výchozí revizi elektrického zařízení a hromosvodů (je-li odvzdušnění plynu vyvedeno na střechu).

Výchozí revizi spalinových cest a komínů dle vyhl. č. 91/2010 Sb. zápis o zkouškách dle ČSN 06 0310, 06 0830, ČSN EN 12 828 (06 0205) tzn. propláchnutí, zkouška těsnosti, zkouška dilatační a topná zkouška.

Zápis o funkčních zkouškách ochran, blokád, regulace kotelny dle ČSN 06 0310 s udáním hodnot, na které jsou nastaveny.

Zápis o funkčnosti stabilních detektorů úniku plynu. zápis o servisu uvedení kotle do provozu včetně hořáku.

Zápis o servisu uvedení do provozu chemické úpravy. zápis o instalaci zařízení požární ochrany (EPS).

Zápis o bezpečnostní výstroji otopné soustavy dle ČSN 06 0830 (pojistný ventil, manometr, teploměr, bezpečnostní systémy).

Zápis o měření emisí dle vyhl. č. 201/2012 Sb.

Nutno předložit dokumentaci dle vyhl. č. 499/2006 Sb.

Projekt  Návody k montáži, obsluze a provozu všech zařízení u kotelny např. kotle, čerpadla, CHŮV, detektory úniku plynu atd., tlakových nádob (expanzomatů) atd. návrh na místní provozní předpis (řád).

Atesty na veškeré zařízení kotelny např. armatury, pojistné ventily atd.

Komentář: V několika případech, a netýká se to jen malých firem, nemají firmy oprávnění a osvědčení od TIČR a předkládají pouze Živnostenský list. V některých případech musí být účast TIČR. Jsou-li kotelny stanovenými výrobky dle parametrů dle zákona č. 22/1997 Sb. musí být zajištěna i účast Autorizované osoby (notifikované osoby - NoBo). Jednotlivé zápisy musí být prokazatelné s podpisy příslušných osob. Nestačí, jak se někdy stává, že zápis o topné zkoušce a zkouškách dle ČSN 06 0310 se omezí na konstatování "Provedeno" .

Toto vše musí být předáno budoucímu provozovateli před uvedením do provozu. Budoucím provozovatelům doporučujeme domluvit se s montážní organizací, aby výchozí revizi a zkoušky prováděl pro montážní firmu revizní technik, který pro ně bude provádět revize a zkoušky provozovaných zařízení. Nebude-li montážní firma souhlasit, protože má ona právo určit, kdo bude zkoušky, revize provádět, tak by měl budoucí provozovatel ve svém zájmu k předávání dokumentace přizvat svého revizního technika. Ten může mít důležité připomínky, které je možné řešit před zaplacením faktur. Provozovatel se tak vyhne obtížnému řešení případných problémů, které jeho revizní technik objeví až po roce, či 3 letech při periodické revizi a kontrole.

Provozování zařízení: Málokdo z představenstva družstva a SVJ (společenství vlastníků jednotek), zejména předseda, si uvědomuje, že nese osobní zodpovědnost za nízkotlakou kotelnu jako provozovatel. Jejich povinnosti jsou státem vynucené a uvedeny v příslušných zákonech, vyhláškách, nařízeních vlády a normách. Seznam viz níže. Předseda SVJ musí zajistit: Jmenovat osobu zodpovědnou za provoz TNS (tlakových nádob stabilních) podle ČSN 69 0012 a osobu zodpovědnou za plynové zařízení dle ČSN EN 1775 (38 6441). Doporučuje se jmenovat osobu zodpovědnou za kotelnu. Není-li osoba jmenovaná, nese plnou zodpovědnost předseda. Jmenování musí být prokazatelné a s uvedením povinností dle výše uvedených norem. Určit kvalifikovanou obsluhu prokazatelně, tzn. zápisem, odpovědnou za:

TNS (expanzomat) dle ČSN 69 0012

Plynové zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb.

Kotelny dle vyhl. č. 91/1993 Sb.

Je-li plynové zařízení pouze potrubím (není např. regulační stanice), stačí pouze pro plynové zařízení osvědčení dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. U kotlů do 50 kW a kotelen do součtu výkonů menších než 100 kW, nemusí být osvědčení dle vyhlášky č. 91/1998 Sb., ale musí být prokazatelně obsluha jmenovitě určená a té musí být prokazatelně předán návod výrobce kotle na obsluhu. Vydat Místní provozní předpis (MPP), (řád) dle vyhl. č. 91/1993 Sb., ČSN 38 6405, ČSN 69 0012. V MPP nutno uvést (nezaměňovat s Návody výrobců, tyto se stávají pouze součástí MPP): Určit způsob obsluhy občasná - trvalá a zejména četnost kontrol. jmenovitě určení obsluhy a zajistit jejich kvalifikaci, vyškolení a vystavení osvědčení. Určení musí být jmenovité prokazatelné. Nemůže to být, že každý týden (měsíc) obsluhuje jeden z nájemníků. Muselo by být střídání přesně určeno v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci. Způsob vedení provozní dokumentace (viz bod 6.7 a 6.8) Popis zařízení kotelny - otopné soustavy; plynového zařízení; zařízení MaR. Povinnosti, provozovatele, osoby zodpovědné a obsluhy. Četnost a způsob zkoušení kontroly bezpečnostních systémů, zejména pojistných ventilů.

Četnost a způsob dalších činností obsluhy:

Kontrola CO.

Kontrola komínů a spalinovodů.

Kontrola explozních klapek.

Kontrola olejových náplní.

Nulování manometrů.

Kontrola signalizací.

Kontrola netěsností plynových zařízení.

Odkalení kotlů, rozdělovače, sběrače, zásobníků TV.

Funkce stabilních detektorů.

Profukování vodoznaků.

(Body 1. až 4. je nutné provádět 1x za měsíc, body 5 až 10 je nutné provádět 1 x za 3 měsíce)

Zajištění strojní údržby 1 x za rok.

U kotlů s menším výkonem musí být nějakým dokladem (instrukcí předsedy) určeny povinnosti obsluhy kotlů, např. zkoušení bezpečnostní výstroje (PV), kontroly plynových zařízení, způsob obsluhy.

Mohou být i jiné činnosti vyplývající z atypických zařízení kotelny.

Provozovatel (osoba zodpovědná) musí zajistit:

Odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. min. 1 x za rok.

Provozní revize plynového zařízení 1 x za 3 roky dle vyhl. č. 85/1978 Sb.

Kontrola plynového zařízení 1 x za rok dle vyhl. č. 85/1978 Sb.

Kontroly komínů a spalinových cest dle vyhl. č. 91/2010 Sb.

Revize elektrozařízení + hromosvodů.

Kontrolu hasicích přístrojů a hasicích zařízení dle vyhl. č.246/1996 Sb.

Servis kotlů (hořáků) 1 x za rok.

Servis zařízení MaR kotelny 1 x za rok.

Kalibraci detektorů úniku plynu 1 x za rok.

Kontrolu a servis úpravny vody 1 x za rok.

Revizi TNS (expanderů, vzdušníků dle ČSN 69 0012 a vyhl. č.18/1979 Sb.).

Provozní revize 1 x za rok.

Vnitřní revize + zkouška těsnosti 1 x za 5 let.

Tlaková zkouška 1 x za 9 let.

Kontrolu manometru a teploměru porovnáním s kontrolním 1 x za 2 roky.

Zápis o měření emisí dle zákona č. 201/2012 Sb.

Zápis o kontrole kotlů a otopných soustav dle vyhl. č.194/2013 Sb.

Zápis o energetické náročnosti budov dle vyhl. č. 78/2013 Sb.

Komentář: Všechny výše uvedené povinnosti provozovatele by měl uvést výrobce (montážní firma) v návrhu MPP (řádu). V ideálním případě by to měl uvést projektant v projektu. Bohužel prakticky nikdy není uváděno vyhodnocení rizik spojených s výše uvedenými povinnostmi - v textech odborných cechů se uvádí, že vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynových kotelnách. Velká část těchto úrazů bývá zapříčiněna neodborným způsobem provozu, kontrolou a údržbou. Jak je možné, že nekoná SÚIP - OIP (Státní úřad inspekce práce - Oblastní inspektorát práce)? Občas se stane, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si pozve příslušného pracovníka, aby provedl odbornou prohlídku dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. Po vyjmenování všechny povinností a požadavku na předložení příslušných dokladů většinou reagují zhruba takto: "Tak to ne, za tak nízký peníz neponesu za to odpovědnost" a z funkce odstoupí. To se dá pochopit, předsedkyně je většinou žena v domácnosti nebo ekonomka a o problémech kotelny neví zhola nic. Není povinností výrobce nebo projektanta, který navrhoval odpojení od SZT, aby budoucího provozovatele na tyto skutečnosti upozornil, ale bylo by to vhodné. Dle zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle 4, odstavec 1, písmeno c), musí provozovatel zajistit, aby zařízení bylo pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno. Bezpečným řešením je svěřit provádění potřebných činností firmě disponující požadovaným oprávněním a související náklady promítnout do kalkulace výsledné ceny tepla. Neboť o tu jde na prvním místě.

(zpracoval Alois Matěják, předseda Asociace pracovníků tlakových zařízení)

Povinnosti v oblasti vyhrazených technických zařízení u SVJ

Jak je to u společenství vlastníků jednotek (SVJ) a družstva dle nového občanského zákoníku (OZ) v oblasti vyhrazených technických zařízení budovy, například výtah, elektřina nebo nízkotlaká kotelna? Musí plnit povinnosti provozovatele těchto zařízení? Jak je to s právní odpovědností v případě havárií a úrazů?

K problematice, jak je to u SVJ a družstva dle nového Občanského zákoníku v oblasti vyhrazených technických zařízení budovy, např. výtahu, elektrických zařízení a dalších technických zařízení, například nízkotlaké kotelny, musí plnit povinnosti provozovatele. Navážeme-li dále na výše uvedenou problematiku, tzn. má-li provozovatel nebo společenství vlastníků případně družstvo pochybnosti, zda technické zařízení je bezpečné, doporučujeme požádat pro posouzení dalšího bezpečného provozu zařízení pro dopravu osob a elektrických zařízení organizaci státního odborného dozoru (Technická inspekce ČR - TIČR), která na základě odborného posouzení vydá podle zákona č. 174/1968 Sb. odborné a závazné stanovisko o bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení, což je také jedno ze současných řešení. Jak je to s právní odpovědností v případě havárií a úrazů - Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty dle 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích a dále, dle písm. d) kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení s zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Dále jsou inspektoráty dle  5 odst. 1 písm. e) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, oprávněny kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje. (zpracoval Ing. Jiří Kysela ze Státního úřadu inspekce práce)

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR